Přechodná rada schválila Ústavu Radoslávské republiky

Přechodná rada, dosud nejvyšší orgán Radoslávské republiky, přijal na svém dnešním zasedání nařízení 2/2018 – Ústavu Radoslávské republiky podle vzoru předložené dosavadním prezidentem Radoslávie Albertem Flinkmannem. Na rozdíl od původního návrhu je současná, přijatá verze upravena a rozšířená o čtyři články, nicméně jádro politického zřízení zůstalo stejné.

Na třetí Ústavě Radoslávské republiky se začalo pracovat krátce po zrušení platnosti druhé Ústavy. Důvodem tohoto nařízení bylo podle Přechodné rady „nutnost vytvoření stabilnějšího dokumentu,“ nicméně krátce po tomhle prohlášení přiznala, že hlavním důvodem byla nedokončenost Ústavy a nutnost sepsání komplexnější listiny, která by dokázala obstát delší dobu a mohla vytvořit stabilní stát.

„Jsem rád, že nová Ústava posílila pravomoce parlamentu, prezidentský systém se totiž Radoslávii neosvědčil,“ řekl levicový člen Přechodné rady a Ministr školství Fridrich Kaunis krátce po předložení Ústavy. „Ačkoliv mám proti tomuto návrhu svoje výhrady, v zásadě by mohl fungovat,“ dodal. Dále prohlásil, že nejdůležitější je teď vytvořit zákony, které tato Ústava požaduje pro své plnohodnotné fungování a vyhlášení voleb jak do Senátu, tak prezidentského úřadu.

Podle samotného předkladatele Ústavy, prezidenta Alberta Flinkmanna, by se teď měla Radoslávie soustředit na integraci do mezinárodních struktur. „Radoslávie je členem UMSE a podle toho se musíme zařídit. V současné době jsou plánovány projekty na zjednodušení administrativy země,“ prohlásil. Zároveň však souhlasil s tvorbou základních zákonů, které jsou dle něho „neméně důležité.“

První schůze Senátu se bude konat nanejvýš týden po přijetí Ústavy, jak prohlašuje článek 78 tohoto dokumentu. Mělo by se jednat spíše o slavnostní schůzi, žádný senátor totiž nepotvrdil předložení zákona ani jiného právního dokumentu.

Novou Radoslávskou Ústavu ve svém konečném znění si můžete přečíst zde.

Návrh nové Ústavy Radoslávské republiky

Lídr Přechodné rady a prezident Radoslávské republiky Albert Flinkmann dnes uveřejnil svůj návrh Ústavy Radoslávské republiky, která by měla být „ta nejlepší pro Radoslávii.“ Nevylučuje sice, že by se návrh nemohl ještě pozměnit, nicméně její oficiální přijetí plánuje na nejbližší dobu. Její plné znění je takové:

Ústava Radoslávské republiky

I.

Čl. 1

Veškerá zákonodárná moc uvedená v Ústavě náleží Senátu Radoslávské republiky.

 

Čl. 2

Do Senátu se volí poměrným systémem tak, že každý region dostane počet mandátů dle svého počtu obyvatel tak, že každých dva tisíce obyvatel vytvoří jeden mandát.

 

Čl. 3

Má-li region méně než dva tisíce obyvatel, získává mandát jeden.

 

Čl. 4

Místa konání voleb stanoví příslušný výkonný orgán. Takové místo musí býti všem občanům dostupné a nesmí nikomu zamezit právo volit.

 

Čl. 5

Kandidovat smějí buď členové politické strany nebo nezávislí občané Radoslávské republiky za politickou stranu. V obou případech musí kandidaturu schválit příslušný orgán politické strany a to tak, že jej přidají na kandidační listinu.

 

Čl. 6

Kandidační listina v jednotlivých regionech musí obsahovat stejně nebo méně kandidátů jako je celkový počet mandátů regionu.

 

Čl. 7

Volby do Senátu se konají každé čtyři roky. Datum prvních voleb stanoví Senát samotný, poté se opakují vždy ve stejný den, nejsou-li vyhlášeny volby předčasné.

 

Čl. 8

Ustavující schůze Senátu se koná čtrnáct dní po skončení voleb. Na ní je potřeba, aby každý Senátor složil slib, který zní: Slibuji, že jakožto Senátor budu ctít a dodržovat Ústavu a budu vytvářet takové zákony, které pomohou nejen mě nebo mým voličům, ale všem obyvatelům Radoslávské republiky. Odmítne-li jej složit, jeho mandát zaniká.

 

Čl. 9

Předsedou Senátu Radoslávské republiky je prezident Radoslávské republiky, který však nedisponuje hlasovacím právem. Smí Senát svolávat ( v souladu se Čl. 16) a rovněž mu předkládat své návrhy zákonů.

 

Čl. 10

Na Senátory se nesmí vztahovat žádné speciální práva, kterým běžný občan nedisponuje.

 

Čl. 11

Senátor nesmí během vykonávání své funkce opustit stranu nebo klub, za který byl zvolen. Toto pravidlo neplatí v případě, je-li ze strany nebo klubu vyloučen či se daná strana rozpadne, poté smí funkci nadále vykonávat jako nezávislý.

 

Čl. 12

Hlavní povinností Senátu je upravovat, přijímat a rušit zákony či pozastavovat a obnovovat jejich platnost. Platnost nařízení spojené s úpravou zákona musí schválit alespoň šedesát procent všech přítomných Senátorů.

 

Čl. 13

Senát je jediná instituce v Radoslávské republice, která smí na celém území republiky regulovat daně, vytvářet je či rušit státní podniky a vyhlašovat státní rozpočet. O takových nařízeních se hlasuje stejně, jako u zákona.

 

Čl. 14

Senát smí stanovit referendum na jakékoliv téma. V takovém případě je potřebné souhlas alespoň padesáti procent všech přítomných senátorů, není-li stanoveno jinak.

 

Čl. 15

Místo konání referenda stanoví příslušný orgán Radoslávské republiky, platí stejné podmínky jako ve článku čtvrtém.

 

Čl. 16

Senátoři se scházejí čtvrtého dne každého měsíce. Jiné schůze vyhlašuje prezident, který tak musí učinit alespoň týden před konáním schůze.

 

Čl. 17

Za speciálních okolností smí schůzi do Senátu Radoslávské republiky vyhlásit i senátoři. Ti tak učiní sepsáním petice, kterou musí podepsat většina senátorů . Taková petice udává datum konání schůze a i místo, není-li stanovené zákonem stanoveným ve Článku šestnáctém.

 

Čl. 18

Jednací řád Senátu Radoslávské republiky stanoví zákon.

 

II.

Čl. 19

Výkonná moc je vykonávána Národní vládou Radoslávské republiky.

 

Čl. 20

Národní vláda se sestává z ministrů, kteří jsou odpovědní Senátu.

 

Čl. 21

Národní vládu jmenovává a odvolává Senát. K platnosti takového hlasování je padesát procent všech Senátorů. V případě odvolání je Senát povinný na stejném sezení jmenovat Národní vládu novou.

 

Čl. 22

Podá-li Národní vláda demisi v době výkonu svého mandátu, je Senát povinný jmenovat novou vládu. Neučiní-li tak alespoň do čtyř měsíců od podání demise, vyhlašují se předčasné volby do Senátu.

 

Čl. 23

Za stav podání demise Národní vlády se považuje i stav, rezignuje-li v období sedmi dní alespoň šedesát procent členů vlády.

 

Čl. 24

Podá-li Národní vláda demisi, je povinna vládnout jako Národní vláda v demisi do doby, než-li bude jmenována vláda nová.

 

Čl. 25

Rezignuje-li člen Národní vlády na svou funkci, je Senát povinen zvolit jeho náhradníka do tří měsíců od podání rezignace.

 

Čl. 26

Všechna rozhodnutí, které vykonává Národní vláda jako celek, musí schválit alespoň padesát procent členů.

 

Čl. 27

Jednotlivá ministerstva a jejich pravomoci jsou vyhlášeny zákonem, který jim nesmí přidělit moc zákonodárnou nebo soudní a zároveň možnost regulovat daně a schvalovat státní rozpočet.

 

Čl. 28

Ministerstva vydávají nařízení, která se shodují s jejich pravomocemi stanovených zákonem (Čl. 27). Tato nařízení musí podepsat prezident Radoslávské republiky, který tak musí učinit nejpozději do týdne, jinak pozbývají platnost.

 

Čl. 29

Podepíše-li prezident nařízení, stává se platným až po nejbližší schůzi Senátu, který jej může hlasováním zrušit. V takovém případě se postupuje stejně, jako v případě zákonu. Tento článek neplatí, je-li aktivované stanné právo.

 

III.

Čl. 30

Hlavou státu a nejvyšší autorita národa je prezident Radoslávské republiky.

 

Čl. 31

Prezident je volen ve všeobecných volbách, první datum voleb stanoví Senát, který jej však nesmí stanovit na stejný den, jako se konají volby do Senátu. Poté se volby opakují každých šest let ve stejný den.

 

Čl. 32

Volí se podobným systémem, jako do Senátu. Každý region získá počet mandátů, který je stejný, jako v Senátu. Poté se volí poměrným systémem, kdy každý kandidát získá počet mandátů dle počtu platných hlasů pro něj.

 

Čl. 33

Nezíská-li nejúspěšnější kandidát více než padesát procent všech mandátů, koná se druhé kolo, které je uspořádané o dva týdny později. Do něj se zapojují pouze dva nejúspěšnější kandidáti prvního kola. Průběh je stejný.

 

Čl. 34

Získají-li nějací kandidáti stejný počet mandátů, koná se losování o pořadí. Takové losování musí být veřejné.

 

Čl. 35

Prezident se ujímá funkce složením slibu, který zní: Slibuji, jakožto prezident Radoslávské republiky, věrnost svému národu a své vlasti. Odmítne-li jej složit nebo jej složí s výhradou, mandát mu zaniká a do předčasných voleb vede zemi druhý nejúspěšnější kandidát předchozích prezidentských voleb.

 

Čl. 37

Zemře-li prezident při výkonu funkce, jeho zástupce stanoví Senát, který se schází den po smrti prezidenta a zároveň vyhlásí předčasné volby.

 

Čl. 38

Prezidenta sesazuje Senát a to tak, že ve třech sezením se musí vyslovit alespoň dvě třetiny Senátorů pro sesazení prezidenta. Na posledním sezení zároveň jmenuje jeho zástupce a vyhlásí předčasné volby. Prezident smí být sesazen jenom tehdy, proviní-li se těžkým zločinem, jako je vražda, krádež nebo korupce.

 

Čl. 39

Prezidentovi pravomoci smějí být upraveny zákonem, který však nesmí být v nesouladu s touto Ústavou.

 

Čl. 40

Prezident zastupuje zemi navenek a koriguje mezinárodní vztahy. Smí uzavřít mezinárodní obchod, zřizovat, přesouvat a rušit ambasády a jmenovat či odvolávat jejich ambasadory, nesmí však bez souhlasu Senátu ratifikovat mezinárodní smlouvu a vyhlásit válku či mír nebo příměří.

 

Čl. 41

Prezident vyhlašuje stanné právo, které může být ale Senátem nebo soudem zrušeno.

 

Čl. 42

Prezident zasedá Senátu Radoslávské republiky, hlasovací právo má

 

Čl. 43

Prezident smí vetovat zákon. V takovém případě se vyhlašuje referendum o platnosti veta, které se koná dva týdny po vetování.

 

Čl. 44

Prezident jmenovává a odvolává ředitele státních podniků.

 

Čl. 45

Prezident uděluje státní ocenění, které stanoví zákon.

 

Čl. 46

Prezident vyhlašuje amnestii a zároveň může zrušit trest trestané osobě.

 

Čl. 47

Prezident je vrchním velitelem ozbrojených složek státu.

 

Čl. 48

Prezident s podporou Senátu odvolává jednotlivé členy Národní vlády. Musí zároveň navrhnout zastupujícího člena. Kvórum potřebné k platnosti hlasování je padesát procent všech přítomných senátorů.

 

IV.

Čl. 49

Moc soudní vykonávají na území Radoslávské republiky soudy, které se dělí na celostátní, regionální a obecní.

 

Čl. 50

V čele soudu stojí soudce, který je nestranný a jeho nestrannost nesmí být ohrožena.

 

Čl. 51

Celostátní soudci jsou navrhnuti prezidentem a schváleni Národní vládou. Soudce regionální a obecní jmenuje příslušný orgán, který stanoví zákon. Není-li zákon v platnosti, platí pouze soudy celostátní.

 

Čl. 52

Soudcem se může stát každý bezúhonný občan Radoslávské republiky, který splní právnické přezkoušení. Průběh přezkoušení a jeho hodnocení stanoví zákon. Není-li příslušný zákon v platnosti, uděluje povolení prezident Radoslávské republiky.

 

Čl. 53

Soudce může být odvolán z funkce pouze v případě, je-li jeho neutralita porušena nebo spáchá-li těžký zločin, který je slučitelný se zločiny uvedeném ve článku čtyřiačtyřicátém.

 

Čl. 54

Je-li porušena neutralita soudu, rozsudek se nenaplňuje, ale soud se opakuje s jiným soudcem.

 

Čl. 55

Cítí-li se jedna strana nespokojena s rozsudkem, smí se odvolat na odvolávací soud, který buď rozsudek potvrdí, nebo jej změní, případně zruší.

 

Čl. 56

Soud smí udělit takový trest, který stanoví zákon. Není-li stanoven, smí udělit jakýkoliv trest.

 

Čl. 57

Žádný občan nesmí být trestán z politických důvodů.

 

Čl. 58

Datum konání soudů stanoví příslušný orgán, který musí být součástí Národní vlády.

 

Čl. 59

Soud smí rušit zákony v závislosti na dělení stanoveném ve článku pětačtyřicátém.

 

Čl. 62

Na soud smějí být připuštěni i právníci, kteří pak mají právo mluvit, když si o něj požádají.

 

Čl. 61

Soudní řád a trestní zákoník stanoví zákon.

 

V.

Čl. 62

Radoslávie se dělí na regiony, ty jsou autonomní. Jiné celky jsou přípustné, musí však býti stanoveny zákonem.

 

Čl. 63

Hranice regionů při jejich vytváření stanoví Senát, hranice však nesmí nadále upravovat bez souhlasu regionální vlády.

 

Čl. 64

Hlavním dokumentem regionu je Hlavní zákon, který slouží jako regionální ústava. V ní jsou rozděleny vládní instituce a jejich pravomoci v mezích zákona.

 

Čl. 65

Vládní instituce regionu mají povinnost dodržovat pravidla demokratického procesu.

 

Čl. 66

Hlavním orgánem regionu je parlament, který si každý stanoví sám. v něm jsou zástupci voleni v určitém časovém období, rovněž stanovené regionem samotným.

 

Čl. 67

Regionální parlament přijímá zákony, které musí být v souladu se zákony celostátními a Ústavou Radoslávské republiky a Hlavním zákonem regionu.

 

Čl. 68

Regiony zřizují regionální soudy a jmenovávají a odvolávají regionální soudce.

 

Čl. 69

Regiony stanovují způsob vedení obcí a jejich organizační strukturu.

 

Čl. 70

V čele regionu stojí guvernér, který je jmenován regionálním parlamentem. Ten potom sestavuje Regionální vládu.

 

Čl. 71

Regionální vláda je nejvyšší výkonný orgán regionu. Skládá s regionálních ministerstev, které stanoví regionální zákon.

 

Čl. 72

Guvernér smí být regionálním parlamentem odvolán. V takovém případě musí ještě na stejné schůzi jmenovat guvernéra nového, který pak sestaví další vládu.

 

Čl. 73

Je-li celostátní zákon v rozporu se zákonem regionálním, má celostátní zákon přednost. Toto se vztahuje i k nařízením a jiným právním předpisům.

 

VII.

Čl. 74

Součástí Ústavy je Listina lidských práv a svobod a Zákon o státních symbolech, které vycházejí jako zvláštní dokumenty, upravovány jsou stejně jako Ústava.

 

Čl. 75

Je-li mezinárodní smlouva v rozporu s Radoslávským právem, stává se Radoslávské právo nadřazené.

 

Čl. 76

Hranice Radoslávské republiky může stanovit pouze Senát.

 

Čl. 77

Přechodná rada se stává přechodným Senátem Radoslávské republiky.

 

Čl. 78

První schůze Senátu se uskuteční týden po přijetí Ústavy.

 

Čl. 79

Do doby řádných voleb do Senátu jmenovává a odvolává senátory prezident Radoslávské republiky.

 

Čl. 80

Do doby řádných prezidentských voleb zůstává prezidentem lídr Přechodné rady.

 

Čl. 81

Ústava smí být upravována jedině Ústavními dodatky, které se zapisují pod Ústavu. Pro přijetí takového dodatku je potřeba souhlasu alespoň šedesáti procent všech Senátorů a lidu v referendu, které se koná dva týdny od přijetí dodatku Senátem. Tento článek se nevztahuje na přechodný Senát, který smí přijímat dodatky i bez souhlasu lidu.

 

Čl. 82

Všechny předčasné volby na území Radoslávské republiky se konají měsíc po jejich vyhlášení.

 

Čl. 83

Do doby, než-li budou vyhlášeny Regiony, jedná Radoslávská republiky jako stát unitární.

 

Čl. 84

Všechny volby, které mají nebo mohou mít nedemokratický průběh, smí nechat opakovat soud. V takovém případě je povinný stanovit datum opakování voleb a místo, kde se budou volby opakovat. Soud má také právo znovu nechat sčítat hlasy.

 

Čl. 85

Zrušuje se:  1/1993 Sb., 2/1993 Sb., 2/1969 Sb., 3/1993 Sb..

 

Čl. 86

Ústava nabývá platnosti dnem vyhlášení.

 

Albert Flinkmann DgKv.

Vyjádření prezidenta na rozpad ČSSR

Před nedávnou dobou se celkem neočekávaně rozpadla ČSSR, jejíž oficiální a právní nástupce se omezil pouze na oblast Moravy, kde vznikla samostatná Moravská republika. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat a prezident republiky Radek Osuch jr. vydal vyjádření, jehož plné znění je zapsáno zde:

„Vážení občané, dámy a pánové. Rozpad Československé socialistické republiky ve mne vyvolal poměrně smíšené pocity. Nedokážu si totiž vysvětlit, proč se ČSSR rozpadla. Ihned poté, co jsem se tuto, z hlediska Československých mikronárodů významnou událost dozvěděl, napadlo mne, že socialismus znovu přestal fungovat a stát se ekonomicky zhroutil. Tuto teorii jsem však odmítl, poněvadž co ještě ani neexistuje, nemůže zaniknout. Asi nejpravděpodobnější vysvětlení se pro mě jeví politická nestabilita a nulová aktivita ČSSR, což by i dávalo smysl. Nejen, že se hned několikrát měnila legislatura a vláda, ale také Československo za celou svoji existenci nepodniklo žádné kroky k zajištění sama sebe. I k rozvinutí mikronároda jsou potřeba finanční prostředky, reálné finanční prostředky, které buď vláda odmítla dát nebo je neměla. A když si ještě ke všemu připíšete prakticky nulovou nebo minimální aktivitu jako takovou, tak získáte ideální směs na rozpad státu. Ale mnohem důležitější je fakt, že Československo nezaniklo celé. Jeho nástupcem se stala Morava, která po vzoru svého předchůdce si ponechala socialistické zřízení, ovšem vzdala se federálního statusu. Vzhledem k tomu, že se jedná stále o socialistickou republiku, tak nějaké významné ekonomické dohody se za mojí vlády konat nebudou, ovšem kdo ví, kam se až dostane. Zatím můžu pouze popřát hodně štěstí do budoucna.“

Z Radoslávie se stává prezidentská republika

Parlament dnes schválil výrazné Ústavní změny, které dělají z Radoslávie fakticky prezidentskou republiku. Bylo tak potvrzeno jak Jednotnou stranou, tak i socialisty. Schůze se konala dnes a byla svolána jenom kvůli tomuhle tématu.

„Bylo to potřeba,“ tvrdí prezident Radek Osuch, „Kdyby ve volbách vyhráli socialisté, zatímco bych byl prezidentem já, asi těžko bychom se domluvili na nové vládě,“ dodává. Předseda socialistů Zbyněk Novák se vyjádřil takto „Chtěl jsem původně hlasovat proti, ano chtěl, ale pak mi došlo, jaké problémy sebou současná situace nese.“

Nutno podotknout, že tímto krokem přibili prezidentovi nové, celkem důležité pravomoce. Například nyní může vydávat nařízení, která se vztahují do oblastí, které mají vysazena ministři, přibila mu možnost posílat do parlamentu své návrhy zákonů či nově zcela kontroluje zahraniční vztahy. Výměnou za to byly omezeny pravomoci ministrů či má parlament možnost hlasováním, ve kterém se vyjádří kladně alespoň 45 poslanců, vládu na měsíc zcela sesadit, čímž se i prezidentovi odebírají možnosti konání moci.

Prezident jmenoval viceprezidenta

Prezident Radek Osuch jr. dnes nechal oficiálně jmenovat svého viceprezidenta. Stal se jím patnáctiletý Ladislav Jan Szabó, vévoda Bobanský, bývalý prezident Světlohorské republiky.

Podle slov prezidenta je hlavní důvod jmenování zejména názorová podobnost. „Je sice pravda, že je poněkud více liberální než já, i přesto se jedná asi o nejvhodnějšího kandidáta,“ prohlásil. Dále uvedl, že ačkoliv předchozí vedení Szabóa v různých funkcí bylo neorganizované a jen z části funkční, tak lidé se mění a v rámci relativně krátké doby se naučil vládnout.

Nutno podotknout, že viceprezident je druhá nejvýznamnější pozice v Radoslávii. Je sice pravda, že je poměrně nedůležitý a jeho role je spíše formální ve chvíli, kdy prezident úřaduje, ale jakmile je neschopný dál vykonávat svoji funkci, přebírá za něj všechny starosti a pravomoci s tím spojené.

Nezbývá už nic jiného, než popřát novému viceprezidentovi hodně štěstí při konání funkce a prospěch i v jeho osobním životě.